Pavlíkov - I.
PAVLÍKOV
Vesnice ležící jihozápadně asi 7 km od královského a okresního města Rakovníka.
Součást mikroregionu Balkán a Svazku měst a obcí Rakovnicka.
Má kolem 600 obyvatel.
Pod Pavlíkov patří čtyři další spádové obce – Skřivaň,Tytry,Chlum -Horní a Dolní, Ryšín.
Pavlíkov má 230 adres,14 evidenčních čísel a 224 čísel popisných.
Rozloha katastru je 3946,5 m2 (2003)
Pavlíkov leží v nadmořské výšce 462 m.
Nejvyšší bod okolí je Senecká hora 506 m n.m.
Počet obyvatel i se spádovými obcemi je 1049. ( 2006).
Zeměpisná šířka 50°3' 43'',délka 13°44' 29''
Nejstarší dějiny a výklad původu názvu:
Pavlíkov byl založen mezi léty 1200 – 1341 při vnitřní kolonizaci českých zemí za vlády Jana Lucemburského ( v cizině zvaného Jan Český ). Vesnice nevznikla bezprostředně po roce 1200,ale někdy později. Dosvědčuje to pravidelné uspořádání.V pamětech starších občanů existuje pověst,že byl Pavlíkov stavěn podle Nového Města Pražského,ale to by dokládalo pozdější vznik vesnice než je zmínka v kronikách. První písemná zmínka je až z r. 1422. Tehdy je uveden jako vlastník vsi a tvrze vladyka Pavlík z Pavlíkova. Odvození vzniku kolem roku 1341 pochází ze zápisu v hist. análech : „Král Jan ( Lucemburský ) r.1341 udělil dvěma osobám právo,by v lesích Křivoklátských znovu vysazeny byly dvě vesnice a dály je pod plat s právem německým,jaké užívali také sedláci v Pavlíkově.“ V jiném výkladu je psáno,že král Jan vysazuje ves Hudlice v r.1341 pod zákup. Nařídil,aby osadníci řídili se právem Nového města pražského,kterým také sedláci v Pavlíkově se řídí. (V. Kočka- Dějiny Rakovnicka)
Právo německé neboli zákupní zavedl král Přemysl Otakar I.(vládnoucí v l. 1197-1231) znamenalo toto: Sedláci byli přímými vlastníky pozemků,volně s nimi mohli nakládat tj.: prodávat,pronajímat atd. Byli též zproštěni župních a zemských robot,ale i oni museli vrchnosti odvádět daně.
Pavlíkov je vždy uváděn jako manství Křivoklátské.
Při zakládání Pavlíkova bylo vymezeno 32 lánů ( polí ) a jeden lán byl vyhrazen pro rychtáře. *1
Výklad původu jména je hned několik.
Jeden výklad říká: Ve vsi sídlil šlechtic nebo rytíř Pavel či Pavlík a ten našel na území vsi „ kov,jenž se zlatu podobal“ ( prý to bylo na místě zahrady dřívějšího čp.3 – dnešní sídlo prodejny Jednoty nebo 4 - obecní pastouška ) a ten těžil. Původně tedy ves nesla název Pavlov,později Pavlův kov a nakonec zkomoleně Pavlíkov. Takto to vypráví farář Grolmus ze Skryj. Jinde je uváděn jako Krolmus a patřil k amaterským nadšencům,zabývajích se historií a archeologií.
Druhý výklad je prostší : Jeden jazykovědec říká,že název vychází z osobního jména Pavlík. ( PhDr.Josef Mrázek - Jazykový výklad místních jmen v Rakovnickém okrese)
A ten poslední je podobný: Jazykovědec A.Profous vykládá vznik jména jako Pavlíkův dvůr.
Asi ten první výklad původu názvu vsi je nejpoetičtější. Vybrat si musí každý sám.
Ves byla prý v dřívějších dobách obehnána zdí,její zbytky se nacházely při různých výkopech.
Historie od 15.století do počátku 20.století:
V polovině 15.stol. se psali z Pavlíkova vladykové Sulek ze Šlovic, jeho strýc Bartoš a mistr Mikuláš,farář v Rakovníku. Studoval na Karlově univerzitě. Odtud mistr. Jako jsou v dnešní době tituly doktor,profesor aj., tak byli v této době tituly odlišné – bakalář,mistr atd.
Dalším vladyckým rodem byli i Stopové (Stupové). Stopa z Pavlíkova se ujal r.1464 od sirotků po Petru Staněovi na Bezděkově dvou dílů domu a později celé pozůstalosti, k níž přináleželo i 33 jiter polí. *2
V r.1546 prodal Matěj Starý v Panoším újezdě Petrovi,pavlíkovskému rychtáři, za 169 kop míšeňských svůj grunt.
A roku 1585 byl Pavlíkov propuštěn z manského podanství a byl uveden v dědictví zpupné. Trochu moc výrazů,kterým nerozumíme. Jsou vysvětleny v poznámkách. *3
Pavlíkovvští se stále dostávali s Rakovnickými do sporu o „Huřviny“ ( vykládá se někdy jako „Hůř vinni“ ). První zmínka o tomto sporu,ale už obnoveném je z roku 1565. Rozvinuto bude v samostatné kapitole. Spor se táhl s dlouhými přestávkami celá staletí až do 18.stol.
Ve 2.polovině 16.století byl ve vsi svobodný statek s příslušenstvím lánu polí,prodeje piva,mlýn,řezník,pekař a kovář. Majitelé byli osvobozeni od všech poplatků kromě kontribuce. Pivovar stával v čp.35 ( r.1930 -majitel Ludvík Čech , zřejmě dnešní pozemek domku hned vedle Kulturního domu).
Někteří majitelé:
R. 1579 – Adam z Věčka
R. 1614 – Šebestián Schnel z Tamberka a na Krakově,zemřel v roce 1618 při vzpouře českých pánů. Byl odsouzen ke ztátě 1/3 jmění. Krakov byl proto prodán. Později statek vlastnil jeho potomek Krištof Zumr z Herstošic. V roce 1660 jej odkázal své sestře Sidonii Eufrozině Zumrové,provdané za Vespasiána Renšperka. Po matce statek zdědil syn Jan Jaroslav Renšperk,usedlý v Rakovníku. Ale k placení 15 kop míšeńských dědického ůroku se neměl. Už za jeho děda a matky nebyla odváděno nic kromě povinné kotribuce. V té době zněl záznam o neplacení jako „beneplacitum“. Však mu také majitel Křivoklátského panství dluh připomínal. Roku 1658 se ujal Křivoklátského panství jako dědictví kníže Ferdinand Švancenberk a ten upomínal Renšperka o zaplacení dluhu a hrozil mu,že mu usadí na dvoře dva lidi robotní. V té době bylo v Pavlíkově 12 – 17 pustých statků! Někde se uvádí, že jich bylo 14. Tak vypadal kraj po třicetileté válce. A jak vše dopadlo ? 2.ledna 1672 koupil Jan Jaroslav Renšperk v Rakovníku dvůr Kochanov za 725 zlatých a statek byl přivtělěn ke Křivoklátu.
Později získal jako dědictví Křivoklátské panství Karel Egon Fürstenberk a za jeho přispění byl postaven v r.1778 nový kostel sv. Kateřiny. Něco o kostelu bude rozvedeno v samostatné kapitole.
1780 – zahájeno vyučování,dříve děti docházeli do Velkého újezda ( dnešní Panoší újezd ke spojení Panošího a Velkého újezda došlo až v r. 1937 ). O škole je více popsáno v samostatné kapitole.
Roku 1867 vypukl požár na „Příči“. V průběhu předchozích sta let nebyl zaznamenán žádný jiny požár.
Po roce 1867 byli požáry v Pavlíkově častější. Hořelo na statku Pánka.Černého a dvůr. Mnoho požárů bylo prý založeno úmyslně.
V r. 1885 byl zřízen nový hřbitov,původní byl rozložen kolem kostela, na vrch „Hůrka“ a starý byl zrušen. Hřbitov na „Hůrce“ je do dnešních dnů. Na místě starého hřbitva byla zřízena ovocnářská školka,později tady bylo postaveno několik domů a v současnosti je tu Obecní úřad,provozovna firmy Fauser Konfekcion,knihovna atd.
Ještě jedna událost se zaznamenala v tomto roce smutným zápisem do kroniky života obce. V hostinci „U Perků“ ( dnešní „Kolektiv“ čp.2) vypukl tyfus a vyžádl si 42 obětí nejen v Pavlíkově,ale i v Lubné. Do Lubné ho zavlekli hudebníci Hornofovi,kteří v bobě epidemie hráli v hostinci „ U Truksů“- stojící v místě dnešního KD.
V r. 1896 byla zřízena pošta.Rozvedeno v sam. kapitole.
Zásluhou „Okrašlovacího spolku“ ( založeného roku 1901 Františkem Krejčíkem- obchodník a hostinský,provozující hostinec „U Perků“ ) se zbavila ves oněch pověstných louží skoro před každým statkem. Tyto louže sloužily jako kompost,hnojiště,kanalizace i úložiště všelijakého harampádí. V lepším případě sem byla svedena voda z okolí statku a sloužily pro napájení dobytka. Jistěže nezanikly všechny louže najednou,ještě ve 30.letech minulého století jich bylo v obci požehnaně,jak vzpomíná autor Kroniky řídící učitel Řežábek. V prostřed vsi byli zřízeny okrasné plochy a oploceny.Ale vydrželi sotva do počátku 1.světové války. Mnoho mužů bylo povoláno do armády a také se jich mnoho nevrátilo.
K tomuto se váže pojmenování celého mikroregionu. A kde se vzalo pojmenování celého mikroregionu Balkán? Lehká pomoc - vojáci,kteří narukovali do 1.světové války z tohoto území,bojovali mimo jiné i v oblasti Balkánu a protože jim krajina připomínala domov,tak se přeneslo i pojmenování sem.V roce 2005 slavil Balkán výročí 1000 let osídlení. 1005-2005.
Toto je pouhý stručný výpis některých událostí v Pavlíkově a samozřejmě už vzniká další pokračování. Bude věnované kostelu sv.Kateřiny,další kapitolou bude Základní škola. V dalších pokračováních se zmíním o sporu pavlíkovských a rakovnických, spor o obecní pozemky,statky a obyvatelé Pavlíkova. V dalších kapitolách je počítáno s novodobějšími dějinymi- 20.století, kolektivizace zemědělství a JZD v Pavlíkově. Součástí těchto článků jsou předchozí „Místní názvy a pojmenování I a II.“
Poznámky:
*1.Lány.Jeden lán měl v průměru 42 m a půllán,který se také používal 21 m.
*2.Jeden strych = korec.3 ½ korce byl hektar.27 arů =strych.A pro ty méně zběhlé v převodech : 1 ar =100 m2,
1 ha =10000 m2.Jitro odpovídalo 5 provazům a 1 zemský provaz = 42 loktům.Tento loket jinak zvaný český,pražský či staroměstký odpovídá 593 mm a byl stanoven v r.1268 Přemyslem Otakarem II.Jeho vzor je zazděn do Novoměstské radniční věže.Nebo se dá vyjádřit 1 jitro = 210 loktů.Pokaždé vyjde stejné číslo 124,53 m.Ještě doplnění k *1 – 1 lán odpovídal 12600 loktů.
*3.Dědictví zpupné – tj.svobodné,dědičné.
*4.Podanství manské – král dal zapsat drobnému šlechtici ves a on mohl po postavení opevněné tvrze vybírat poplatky,patřící jinak králi,pro sebe.Za to byl povinen odvádět některé služby králi či spíše manství,ke kterému byl příslušný.V našem případě půrkrabství hradu Křivoklátu.Nejvíce se jednalo o vojenskou službu.