Pavlíkov IV. - v dobách husitských - 2.
Pavlíkov IV.-v dobách husitských-2.
Ještě jednou se vrátíme k roztroušenosti královského majetku na Křivoklátsku, abychom mohli pochopit situaci na Rakovnicku a později i v Pavlíkově.
Vracíme se do doby otce Václava IV., Karla IV., který už za svého panování začal rozprodávat Křivoklátské panství., aby měl dostatek finančních prostředků na zaplacení dluhů, některé nadělal jeho otec Jan Lucemburský a také na podporu některých svých politických kroků. Karel spíše než válkami se pokoušel urovnávat spory a získávat na svou stranu bývalé protivníky mírovou cestou než zbraněmi. Nejinak byl svým mistrovstvím proslulý právě jeho otec nazývaný – král diplomat. Jinde v Evropě opěvovaný, ale v Čechách neoblíbený.
Prodejem vesnic a statků se tedy dostávají do rukou církve, dvořanů a věřitelů např. vsi Milostín, Krupá, Olešná, Žďáry atd.
Roztroušenost královského majetku narušila starý manský systém. Ten se rozpadl úplně právě v dobách následujících. Na Rakovnicku zbylo asi 22 tvrzí a vsí, jejichž majitelé (zemané a vladykové) jsou povětšinou členy ozbrojené královské družiny nebo vykonávají na příkaz purkrabího jiné potřebné práce.
V době narození svého syna už ztratil císař zcela přehled o velikosti svého panství na Křivoklátsku. Posílá tedy své dva dvořany – dvorského sudího Borše z Riesenburka a olomouckého kapitulára Bedřicha Strosmajera, aby určili hranice panství.
V držení krále zůstaly vsi – Tytry, Všetaty, Vlčí Hora, Kralovice, Senec, Modřejovice, Slatina, Hlivojedy, Jezevce, Pšovlky, Necky, Krušovice, Chrášťany, Kolešovice a několik vsí v podhradí Křivoklátu.
K nespokojenosti poddaných zřejmě vedlo i jednání správce. Soudní praxi na panství vykonával kutnohorský správce Henlin Jílovský. Jak se říkávalo – Vrchnostenský soud nebo také poprava Rakovnicka. Pokuty a poplatky, vybrané v rámci působnosti správce, z velké části zůstávají právě v jeho kapse. Komu by se něco podobného líbilo, že?
Nedostatek financí vede k rozprodávání panství také syna Karla IV. - Václava IV. Václav nebyl zase tak špatný panovník, jak se vypráví, ale jeho otec ho doslova zbožňoval a zřejmě mu už v raném mládí tak trochu přílišnými požadavky panování znechutil. Vždyť ho jako dvouletého hošíka nechal korunovat na českého krále. Ale nechme rozebírání osobnosti krále Václava IV. Nadání pro státnické činy po svém otci zdělil více jeho další syn - pozdější císař Zikmund. Ano – liška ryšavá. Křivdí mu. Rozhodně neměl lehkou pozici a jak už to bývá, tak nestihl v Čechách uskutečnit nic ze svých plánů.
Rakovnicko nebylo za vlády prvního Lucemburka tolik osídlené jako je tomu dnes. Rozsáhlé neporušené křivoklátské lesy právě proto lákaly panovníky a jejich doprovod a hosty k lovu. I Křivoklát byl původně jen dřevěný hrádek. A ještě před vznikem Křivoklátu je sídlem určeným především pro odpočinek a lov – dvůr ve Zbečně. A z Prahy to sem také není pro panovníka daleko.
V severní části Rakovnicka se začali za vnitřní kolonizace usazovat němečtí rolníci. Mezi nově vzniklé vesnice patří třeba – Domoušice, Nesuchyně, Hředle, Mutějovice, Lubná, Malinová, Kolešov, Přílepy, Olešná. Sídlí tu převážně němečtí obyvatelé. Výsadní postavení mají v těchto nově vzniklých vsích tzv. Lokátoři – původní organizátoři osídlení. Každý desátý lán ve vsi je jejich a dědičná je i rychta. Mají právo najímat si i bezzemky, kteří potom pracují na jejich půdě.
Bohatství Čech přilákalo do této země mnoho německých obyvatel a ti pronikají dále a dále do vnitrozemí. Také se usídlili i ve městě Rakovníku. Je privilegovaná vrstva. I to vede k nespokojenosti dříve usazených Čechů.
A ještě zbývá dodat, že vznik Pavlíkova je také kladen do dob vnitřní kolonizace – citován je v roce 1341.