Vykopávky na Brabečku a u Chlumeckého zámečku
Mezi Horním a Dolním Chlumem stávala ve 14. a 15. století vladycká tvrz a k ní se váže pověst o pokladu, o prvních českých korunovačních klenotech a samozřejmě i o vydání pokladu, až bude české zemi nejhůře. Fotografie z jejího dnešního stavu by zatím nebyla možná. Sice existuje fotka z publikace "Historické památky Rakovnicka", ale na ní není nic moc patrné. Z vyprávění mé babičky, dědečka a dalších lidí, je zřejmé, že zde probíhal jakýsi výzkum,a le výsledky neznám. Znám pouze přibližnou dobu a jméno člověka, který zde pátral spolu s tatínkem mé babičky. A také jména dalších lidí, kteří už nežijí,co vyprávěli oni a co jejich předkové. Střípky z historie nejbližšího okolí.
Hledám ve starých fotografiích svých prarodičů, je jich plná velká krabice a práce na dva tři dny na roztřídění. Našla jsem pár fotografií, kde je vyfocen kapitán Fidler a desátník, který ho doprovázel při vykopávkách. Jméno desátníka neznám,přesný pravopis kapitánova jména také ne. Otec babičky pomáhal s vykopávkami v lokalitě na " Brabečku ", ,tam byli nalezeny urny s pohřby z halštatské doby ( starší doba železná ). Urny byly ve tvaru "nočníku", jak je charakterizovala babička, s modrými ornamenty a pokličkou, která měla na vrchu modrou tečku. Někdy se říká této kultuře "Lidé popelnicových polí". Nálezy měli být uloženy v Náprstkově muzeu.Jak je tomu dnes opravdu nevím. Některé nálezy jsou vystaveny i v Rakovnickém muzeu. Je pod Pražskou bránou. Kapitán prováděl i zmíněné pátrání u "Chlumeckého zámečku". Určitě se najdou lidé, kteří o pátrání v této lokalitě vědí více ,já jen vyprávím, co jsem se dozvěděla. Babička vyprávěla, že při pátrání po urnách, měli doma plno střepů a její tatínek s kapitánem je sestavovali a lepili dohromady. Ještě dnes jsou patrné některé jámy po vykopávkách.
Tyto vykopávky probíhaly ve 30. letech 20. století.
Na počátku starší doby železné - halštatské ( nazvané podle nálezů u rakouského naleziště Hallstatt s pravěkými solnými doly) v době 750 - 500 let př. Kr. byla Rakovnická kotlina téměř liduprázdná. Mohlo za to zhoršení klimatu. Od SZ začalo pomalé osidlování zemědělskými obyvateli. Lidé z této doby pohřbívali své zesnulé žárem. Mezi největší naleziště patří právě lokalita na "Brabečku".